Rádio s úsměvem

ABSTRAKT: Úbytek biodiverzity v národních parcích je stále častěji způsoben soukromým vlastnictvím ekologicky cenných pozemků. Tento článek se zabývá zásadním, avšak často opomíjeným problémem: jak chránit stanoviště s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin tam, kde je pozemek v rukou soukromých vlastníků. Zaměřujeme se na české národní parky, analyzujeme legislativní rámec, praktické překážky a příklady směn pozemků jako nadějné, avšak komplikované strategie. Úspěšné příklady – například ze Šumavy – ukazují, že vyjednané směny mohou zabránit ničení cenných lokalit. Jiné případy, včetně dlouhotrvajícího konfliktu na Jeleních loukách v Krkonošském národním parku, odhalují systémové slabiny od administrativních nedostatků až po zavádějící tvrzení, která oslabují ochranu rostlin. Zdůrazňujeme potřebu proaktivních politik, důsledného vymáhání práva a mezinárodní výměny zkušeností. Na základě poznatků navrhujeme cesty k dialogu a otevíráme prostor pro globální debatu o vyvažování rozvoje a ochrany přírody.

Dne 28. října 2025 vynesl Evropský soud pro lidská práva (dále jen „ESLP“ nebo „Soud“) rozsudek ve věci Greenpeace Nordic a další proti Norsku – další zásadní rozsudek v oblasti ochrany klimatu. Ačkoliv ESLP neshledal žádné porušení Evropské úmluvy o ochraně lidských práv (dále jen „Úmluva“), vyjádřil se k procesním povinnostem, které členské státy Rady Evropy mají při rozhodování o otázkách v souvislosti s ochranou klimatu a lidskými právy. ESLP při rozhodování čerpal z vlastní judikatury (zejména z rozhodnutí ve věci Verein KlimaSeniorinnen Schweiz a další proti Švýcarsku) i z judikatury mezinárodních soudů, a svým rozhodnutím tak posílil procesní rozměr odpovědnosti států za (ne)ochranu klimatu z lidskoprávního hlediska.

Chladné měsíce v nás probouzejí potřebu zahřátí a komfortu.

Věděli jste, že zima nemusí znamenat konec krásné zahrady? Správně zvolené dekorace mohou přinést život a pozitivní energii i v mrazivých dnech.

Zdroj